Pokaždé jsem fascinován její oddaností. Pokaždé vidím skromnost a pokoru.
Říkám si, " Tohle je tvůj život? Takhle se ti to líbí? Nebo jsi pouze přijala svůj úděl? Šla bys mezi nás Evropany, křesťany? "
On se probudí, vstane, něco zabrblá a ona plní každé jeho přání.
Kráčejí dál ve svém světě. On, ona a oni. V jejich světě je to v pořádku.
Jenže žiji v našem světě a my to pozorujeme.
A ona pozoruje nás.
Co vlastně vidí? Chtěla by k nám?